Chceš být tatér: Jak poznat, jestli je to tvoje cesta?

Googlíš, jak se stát tatérem? A přemýšlel/a jsi, jestli je to vůbec pro tebe? Tetování je umění, velká zodpovědnost a trochu i životní styl. Rozhodně životní styl. Pokud máš chuť stát se tatérem, gratuluju – je to svět, kde můžeš tvořit umění, které lidem zůstane na celý život. Ale než začneš, pojďme si upřímně odpovědět na pár otázek…

1. Láká tě řemeslo? Nebo spíš počet lajků…

Každý tatér musí někde začít – nejčastěji kreslením, tréninkem na umělé kůži nebo učením se od zkušenějších. Než se ale do tohodle kolotoče vrhneš, zeptej se sám/sama sebe: Co tě na tetování opravdu přitahuje? Je to touha tvořit umění, které lidem zůstane na celý život? Nebo tě spíš láká představa, jak cool to vypadá na sociálních sítích?
Pokud máš opravdu rád/a umění a chceš svou vášeň přenést do tetování, máš dobrý základ. Začni kreslit – a to hodně. Sleduj různé styly a zjisti, co ti sedí. Talent je super, ale všechno ostatní je dřina.

2. Umíš kreslit a chceš se učit?

Možná už máš skicák plný návrhů, ale umění na kůži je jiný svět. Tatéři musí rozumět proporcím, práci se světlem a hlavně přizpůsobení designu lidskému tělu. A ano, každé tělo je originál.
Nemusíš být Picasso hned teď, ale buď připravený/á investovat čas do kreslení. A hlavně do tréninku na materiálech, které nebudou mít jizvy a doživotní trauma. Zkus si třeba pokreslit takový pomeranč. Protože, spoiler alert, lidské tělo není placaté jako ten dokonalý arch papíru ve tvém vymazleném skicáku. Učení je proces, který stojí za to.

3. Máš trpělivost a chuť makat?

Tatéři netetují hned od začátku. Čeká tě dlouhá cesta: kreslení, kreslení, kreslení, pochopení hygieny, trocha dermatologie, příprava designů… a někdy i odmítnutí od klienta. Ale jestli tě baví výzvy, tohle je řemeslo, které ti bude vracet víc, než do něj vložíš. Ale nemysli si, je to tvrdá škola života a občas být tatérem bolí. Hlavně v létě, kdy jsi bez práce.
Jak ten krutý začátek kapku urychlit? Najdi si mentora, kterému věříš, který tě provede bludištěm otázek a buď trpělivý/á. Ne každý návrh ti vyjde na první pokus, ale to je v pohodě. Skvělí tatéři začínají malými kroky.

4. Jak poznat, že je tatéřina pro tebe?

Zkus si odpovědět na tyhle otázky:

Chci investovat všechen volný čas do kreslení a praxe?
Chápu, že tetování je zodpovědnost, nejen zábava?
Jsem připravený/á učit se hygieně a práci s lidmi?

Pokud odpovíš „ano“, máš skvělý základ. A pokud „ne“, není to konec světa – můžeš se věnovat jiným formám umění, které budou pro tebe třeba přirozenější. BTW u mě to byla láska na první pohled. Prostě mě to celý fascinovalo – od začátku, po hojení. Prostě je to takové spojení umění a biologie, což byly dva obory, které mě vždycky přitahovaly a nikdy mě nenapadlo, že můžou fungovat spolu.

Proč na tom záleží?

Tatéřina není jen práce – je to cesta, která kombinuje umění, řemeslo a odpovědnost. Pokud tě láká, dej tomu čas a prostor. Každý mistr někde začínal, a i ty se můžeš stát někým, kdo tvoří umění, které bude mít smysl a hodnotu. Všechno je o trpělivosti, odvaze a ochotě učit se. Začni malými kroky, obklop se správnými lidmi a nevzdávej se. A hlavně – dělej to s respektem k řemeslu a lidem, které tetuješ.